Je to ve válce.

First topic message reminder :

Svět je ve válce hrdinove neuspěly v zastaveni přistaveni Tzulana na pevninu a tak se stahly do pevnosti ktere mohou branit. Země je nini rozdělena na 2 častí
Kraloství Lidu a Tzulanová vláda. Tzulan zabral veškerou zemi na Jihu odkud přišel a jeho hranice dosahuji až pevnosti u Redwoodu. prozatim je ale klid. ani na jedne straně se neděje nic je to až podezřele. zato Elfí a Trpasliči řiše začinaji mit pochyby o tom že by zemi měly vladnout lide. Vskutku važně hodně zla doba.

Jaijna

Zaasunula jsem meč za pás. Vlastně ne. Opět jsem se zneviditelnila. Řinčení řetězů mi dalo na jevo že někdo odnáší můj cíl. Vydala jsem se tedy za zvukem.

Meiki

"Hej, hej, hej, klid... nepřišel jsem tě zabít anebo tak něco." Snažil jsem se ji uklidnit a začal z ní pomalu sundávat řetězy, na které jsem dosáhl a které bylo možné sundat i po tmě. "Kdybych chtěl, udělám to na místě a nevláčím se s tebou. Navíc Greedy by nebyl zrovna nadšený, kdyby se ti něco stalo." Pokračoval jsem v cestě a pelášil do temných uliček vesnice. Musím z ní nejdřív dostat ty řetězy a pak teprve můžu domů... ach.

U kočaru
"ZASTAVIT! Selhaly jsme! neni potřeba dalšich mrtvych VRACIME SE DOMU! O ZBYTEK SE POSTARA LORD PŘECE JEN JE TO JEHO BALIČEK!" Všichni vojaci se zastavily a začaly se divat po přeživšich a pote začly odchazet. Jaijna se snažila nasledovat řinčeni řetězu ale to se stale vzdalovalo.

Meiki
v te chvily co jsi řekl jmeno Greedy se osoba utichla. take se uklidnilo tve pronasledovani už to vypadalo že tě nikdo nepronasleduje.

Jaijna

Kdo by to mohl jen ukrást? Přemýšlela jsem za běhu a pak mi to došlo. Ta rychlost je podobná té včerejší. Asi první kdo je rychlejší než já. Okamžitě jsem se vydala k hostinci. Zviditelnila jsem se až za barem kde jsem zůstala skrčená u hostinského. Kde bydlí řízek?

Meiki

"Tak to vypadá, že už nás nikdo nesleduje, přesto, budeme to muset udělat rychle," řekl jsem, když jsme na chvíli zastavili a já ji postavil na zem. Sundal jsem z ní poslední z řetězů a zámek na těch zbývajících jsem prostě a jednoduše zničil mečem. V jaké době to vlastně žijeme, když máme materiály, které se beztak dají i ustřelit... Hmm, mít tak nějakou pistoli, šlo by to mnohem rychleji... Samozřejmě jsem tím myslel jen střelný prach, maximálně nějaký ten kanón. Jakmile byly řetězy dole, znovu jsem si ji hodil přes rameno, tentokrát jemněji, a přidal do kroku, tentokrát už jsem opravdu utíkal jako vítr, protože mě nic, krom té ženy, neobtěžkávalo. Je ale bezpečné jít domů? Možná by bylo lepší a bezpečnější se ukrýt někde jinde... Proto jsem pro jistotu zamířil do nějakého opuštěného domu, s větši přesností na opuštěnou farmičku, protože moc na výběr toho tady nebylo, ale lepší polorozpadlá farma než stráže na krku.

Meiki
osvobil jsi osobu avšak stale sis ji dokonale nemohl prohlednout všude je takova tma takže jsi dokonce i lehce poslepu sundal řetězi až jsi dorazil k opuštěne farmě. tam jsi konečně sundal osobu ktera konečně byla schopna upustit to co celou dobu držela zubama.
"BLEF! nemužeš byt trochu šetrnějši?" jeji hlas byl jemny skoro jak bezbrane divenky ale to co držela pocelou dobu už od vozu zubama byla dyka kterou jsi připevnila ke svemu oblečeni. jeji vzhled ale taky nebyl zrovna moc jemny.

Spoiler:

Jaijna
"hmm Řízek? no..." popsal ti cestu ale pak ještě poznamenal.
"nevím co se stalo ale neni to blbec buď opatrná vždy myslí tak trochu zvlaštně."

Meiki

"Omlouvám se, ale... na šetrnost nebyl zrovna čas. Mimochodem, jsem Meiki, ale všichni mi říkají Řízku anebo pane Řízku, takže... vyber si, co ti vyhovuje víc. Do rána zůstaneme tady, mělo by se to uklidnit a pak... můžeš jít, kam chceš. Ať už za Greedym anebo někam úplně jinam, je mi to jedno," řekl jsem a přešel jsem zaprášenou místnost plnou pavučin až jsem si našel roh, kde jsem si mohl sednout a konečně si odpočinout.

Jaijna

Doběhla jsem k řízkovi domů opět neviditelná a dům zapálila. Pak jsem se vrátila do hostince stále neviditelná.Před hostincem jsem nabrala normální podobu a vtrhla dovnitř. Vojáci zapálili řízkův dům! Ječela jsem po putice.

Meiki
"Illerien to jest jmeno me. ale věčine mi řika zruda takže si mužeš vybrat Meiki"
Rozhledla se kolem a pote si jen tak sedla na zem do meditačniho sedu položila si dyku na nohy a zavřela oči.

Jaijna
"Achjo Proto jsem řikal že to musi byt někdo kdo nepatři do vesnice! proč se dotoho řizek zamotal. dokud ale neuvidim sveho člověka tak nemohu řict žes uspěla nebo neuspěla. jsem si jisty že neopustily vesnici... a teď vznikne určitě zmatek." řekl hostinsky a zase siotevřel svoji lahev draheho alkoholu a začal se vnim možna i doslova topit.

Vesnice
kvuly skandalo v hospodě začalo po vesnici pobyhat vic a vic lidi s loučema a pořvavat ruzna slova.
"podpalily řizkuv dum zabte ty barbary! Pochitejte ty co mužou zato zabte kralovske psy!" tenhle randal se musel šiřit po cele vesnici a i ven. rozumny člověk v teto chvily ale mohl vědět že tohle muže byt skazou vesnice.

Meiki

"Illerien," oslovil jsem ji jemně a zvedl se: "Počkáš tady? Venku se očividně něco děje..." Řekl jsem a vyšel jsem ven, do tmy, ale až taková tma to zase nebyla. Ve vesnici totiž bylo až neobvykle moc světla. Skoro jako kdyby tam hořelo, ale proč by mělo. Rozhodl jsem se ale, že to raději prozkoumám, protože se taky mohlo stát, že vojáci se rozhodli pomstít na vesničanech. Když jsem ale přišel k místu, ke zdroji světla, zhostil se mě vztek. Kterej mam*d to udělal!? Jakej kre*énskej zk*rvysyn? Viděl jsem svůj dům v plamenech a chtěl jsem pomstu. Zároveň jsem ale věděl, že nikdo z vojáků to nebyl. Neviděli mě, nevěděli, že to byl někdo z vesnice, což znamenalo, že to musel udělat někdo z vesnice, ale kdo, když o tom nikdo nevěděl... snad jen krom Greedyho. Zamířil jsem proto tomu parchantovi zlámat pár kostí v těle. Myslel jsem, že spolu vycházíme, ale když ty takhle, tak se těš, páč svoje děti už nepotkáš. Hodlal jsem totiž toho parchanta zbavit jediné věci, která z něho v tuhle chvíli dělala muže.

Jaijna

Za rohem jsem opět skočila do neviditelnosti a vyběhla jsem ven. Když v tu chvíli předemnou stál Meiki Řízek Ookami. Okamžitě jsem mu stále neviditelná podkopla jeho rychlé nohy a uhnula se dál do strany.

Hostinskej
Zustal stat za svim barem a sledoval co se to děje v jeho podniku.

Meiki

Jakmile jsem začal padat, rozpřáhl jsem ruce a něco jsem zachytil. Bylo to měkké, ne moc velké, ale teploučké. Chytil jsem Jaijnu totiž za její prs a tímto způsobem ji strhl spolu se mnou na zem a k zemi ji doslova přišpendlil. "Co to sakra je!?" Divil jsem se, že má vzduch tak podivné vlastnosti. "To je skoro jako... jako..."

Jaijna

Jediné na co se upírala moje mysl bylo proč mi dneska všichni šahaj na prsa. Už vím jak to bolí když někoho zašlápne Taur! Vykuckala jsem ze sebe. Bohužel náraz zrušil mou neviditelnost a tak sem byla v opravdu nepohodlné a nechutné situaci. Slez!

Hostinsky
"Svatý Adiratio Ochraňuj sve služebniky" Prohlasil jen kratce do vzduchu a pote zase začal dosebe otačet lahev.

Meiki

"Ne!" Křikl jsem na ní zle. "Tohleto si vodskáčeš milá zlatá," řekl jsem tvrdě a druhou rukou ji chytil pod krkem. "Vypalovat domy! Cizí domy! Co si to vůbec dovoluješ!? Člověk ani nemůže pracovat v klidu a v pohodě a dělat tu rohlíky a housky, aniž by se nebál o to, že se v noci bude vracet domů, aby ten dům našel v plamenech! Ne holčičko! Tohle si vodskáčeš! Tvoje **** pozná teď středověk!" Sundal jsem si přitom pásek od kalhot ruko, kterou jsem doteď držel její ňadro. Páskem jsem ji spoutal rychle ruce tak, aby se nemohla bránit. Neměla moc na výběr, kdykoliv se začla vzpouzet, prostě jsem na ní jen trochu přitlačil svou hmotností. Naneštěstí pro ní jsem měl pod páskem hned několik obvazů, které držely mé kalhoty na místě a beztak jsem byl až moc tlustý na to, aby mi kalhoty přes boky spadly dolů, takže se žádné faux pas nekonalo. "Víš co, předhodím tě vesničanům, však oni už tě naučej. Řekl bych, že se dokonce s tím bastardem - ano, žijí tu i kriminálníci - budeš muset usadit. Páč tě nejenom, že zlinčují, ale taky deflorují. Třeba takovej Jednookej Nick." Vysmál jsem se jí do obličeje a přehodil jsem si ji přes rameno. Dneska už jsem byl docela zvyklej něco s sebou vláčet a zamířil jsem na místo, kde se již vesničané shromažďovali k tomu, že zlinčují královské psy. "Tak tady ju máte. Našu pyromanku!" Křikl jsem po přítomných a hodil Jaijnu na zem. Spoutaná se beztak neměla jak bránit a mě bylo upřímně jedno, co jí vesničané udělají.

Jaijna

Jakmile jsem dopadla na zem na mé tváři se oběvil opravdu zlý úšklebek. Můj meč neměl pochvu, byl pouze připevněný u pasu. Díky tomu jsem přeřízla pásek a v neviditelnosti opět zmizela v davu.

Hostinsky
Vyšel ven na ulici a snim višly i dalši 4 služebne co v hospodě sem tam dělaly.
"Mili přatele a Mili spoluobčane uklidněme se v tuhle neklidnou dobu. Co bylo zničeno mužeme znovu postavit . nema smysl nyni pokračovat v těhle činech. Ta divka kterou se teď snažite odsoudit se pokusila navratit zdroj přijmu pro tuhle vesnici. Jak všichni dobře vite Náš lord nanas zhluboka sere! přeživame jen diky 3 nejvydělečnějšim skupinam. Jedni jsou Rybaři ti nam ale moc nepomahaj. Dalši jest pekařstvi diky kteremu sme se proslavily a nakonec velkou čast vydělku přinaši muj podnik. a ten se ta neznala divka pokusila zachranit. Jsem si jist že Pan Řizek nini musí mit chuť vlastnoručně ji zabit ale take jsem si jist že ne všichni okolo chapou co se děje a co se stalo. Faktem zustava to že jestli budeme pokračovat v tomhle chaosu tak nas to zniči! a nakonec... jen blazen se pokusi zradit vesnici!" Muž domluvil. v te same chvily se naněj rozběhl nějaky muž bydlel zde ve vesnici chvily malo kdo ho znal ale to bylo nepodstatne. Pozvednul meč proti Greedovy a v te same chvily on pozvednul ruku a dal povel jedne ze služeben ktera se rozběhla proti muži a řeznickym nožem mu probodla hruď. pote se otočily a zamiřily zpatky do podniku. vlastně doufaly že se teď situace trochu uklidni a že už nikdo nebude nalivat dalši olej do ohně. věčina vesničanu se sklidnily a začaly se vracet zpatky někteři ještě jen tak postavaly. celkem dobra situace nato aby se někdo ztratil.

Jaijna

Oběvila jsem se opět před hostinským. Určitě tu zásilku odnesl on. Nevyznám se tu takže ho můžu možná tak zabít.

Jaijna
"Hmm to nebude zapotřebi řizek teto vesnici pomohl viš než dost a tak bch chtěl jeho život ušetřit. ale stale Ji potřebujem"

Meiki
zatimco jsi se zase odtamaď vytratil si tě vyhledala Illerien.
"Řikal jsi Meiki spravně? dlouho jsem přemyšlela. Mohla bych tě poprosit o něco? Mohl by jsi mě dostat odsuď daleko?"

Meiki

"No," podíval jsem se na Illerien: "Už mě tu nic nedrží. Můj dům lehl popelem. Potuluje se tu vražedkyně a královští psi to nenechají jen tak, takže... sám jsem se asi chystal někam odejít. Můžeme tedy cestovat spolu. Někam na ostrovy, elfové by nás snad i přijali. Jsou to milí lidé, jen když ale nejsi pirát." Usmál jsem se na ni.

Jaijna

Kde bych ho ale našla? Prosebně jsem se podívala na Greedyho.

Meiki
"Uh jinam než na elfske ostrovy by se ti nechtělo?" v obličeji by se dalo řict že drži nějakou nenavist v tuto chvilu.

Jaijna
"rad bych ti poradil ale vubec netušim kde muže byt. mužem jen hadat jestli tu ještě zustal."

Jaijna

Vyběhla jsem svou plnou rychlostí pryč. Běhala jsem po městě a hledala všude. Až nakonec jsem doběhla do nějakého statku kde jsem ho spatřila. V tudle chvíli si zemřel! Vytasila jsem obě dýky.

Ashaya

Pozerala som sa po prvých budovách, na ktoré sme narazili. Držala som sa pri elfke tak blízko, že by to niekomu mohlo prísť až nepríjemné. Obe ruky som mala zmotané okolo môjho brucha a s miernym prikrčením som kráčala tesne vedľa elfky. Mlčky som na jej otázku prikývla. Bola som značne vystraśená veď.. jediný ľudia ktorých som doteraz stretla boli práve piráti. Práve preto sa u mňa zakódovali ako tý zlý, ktorých treba zabiť. Pred tým som jej povedala viac menej všetko, čo som o sebe vedela. Teda o tom ako ma vychovávali ostrovný elfovia a ako som sa stala jednou z nich. Tiež o tom, ako som musela odísť no netušila som prečo.