Je to ve válce.

First topic message reminder :

Svět je ve válce hrdinove neuspěly v zastaveni přistaveni Tzulana na pevninu a tak se stahly do pevnosti ktere mohou branit. Země je nini rozdělena na 2 častí
Kraloství Lidu a Tzulanová vláda. Tzulan zabral veškerou zemi na Jihu odkud přišel a jeho hranice dosahuji až pevnosti u Redwoodu. prozatim je ale klid. ani na jedne straně se neděje nic je to až podezřele. zato Elfí a Trpasliči řiše začinaji mit pochyby o tom že by zemi měly vladnout lide. Vskutku važně hodně zla doba.

Wanda
Cesta netrvala ani dlouho možna tak 2 hodinky Dlouhe hory a lesy na ostrově sahaly po skoro celim ostrově. jen mala vesnička pobliž pobřeži byla jedinim naznakem života zde na ostrově. když ste dorazily muž přivazal loď k břehu a pote se ti stratil z dohledu. nevypadalo to že by tu byl nějaky dobrodruh vlastně to spiš vypadalo jako kdybys tu byla jedina ozbrojena ostrovane se tu staraly o svoje zaležitosti takže si tě ani nevšimaly. co se tika vesnice byl tu jen dřevorubec nějaky maly obchudek a hostinec zbytek nestal za řeč.

Wanda
Vykročila jsem s tím mužem, aby pak se mi ztratil z dohledu. Tohle bylo divné. Nechala jsem se mu uvnitř lodi peníze za cestu. Byl tu podezřele velký klid. Čekala jsem víc akce. řekla jsem si v duchu a vykročila do vesničky. Rozhlížela jsem se všude možně a snažila se být co nejvíc u strany a ne uprostřed uličky. Zapadla jsem do toho hostince a posadila se. Rozhlížela jsem se kolem. Třeba se Lady spletla. Třeba tu nikdo není. Potřebovala jsem si sehnat nocleh.

Wanda
Hostinskej byl poměrně maly fusaty chlap. hospoda byla zaplněna jen z pulky a to jen vesničanama teda až na jeden stul v rohu kde seděl chlap zahalen v kapi "Co si budete přat slečno?" optal se hostinskej

Wanda

Usmála jsem se na něj.
"No jestli máte nějakou dobrou polévku na zahřátí dám si tu." odložila jsem si vak s lukem a šípy a opřela ho o nohu stolu. Prohlížela jsem si místní obyvatele. Počkala jsem si až se hostinský vrátí, abych se ho zeptala na nocleh.

Wanda
po chvily ktobě přišel hostinskej s taliřem s ktereho se zvedala para ještě teď
"Nechte si chutnat čim vam mohu dale posloužit?"

Wanda

podívala jsem se na polívku a opřela se o lokty na stole a tišeji jsem se ho zeptala:
"Vlastně ano, mohl by jste mi poradit, kde bych ssi tu mohla najít nocleh?" snažila jsem se být tiše, i přes to, že si mě tu nikdo nevšímal, jsem se cítila dost divně a tak nějak stísněně.

Jaijna

Práci? Popošla jsem až k němu.

Ashaya

Pozrela som sa na elfku, ktorá ešte spala. Teda bola.. naozaj blízko. Jemne som sa od nej odtlačila, na čo som sa len postavila na nohy a začala som si unavene rozotierať oči. Bola som dosť rozospalá a tak mi dokonca chvíľku trvalo, kým som našla moje vrece s nejakým jedlom, čo som si zabalila ešte u elfky. Zobrala som do rúk podivne vyzerajúci chlieb, v ktorom bolo niečo zelené. S chuťou som sa do neho zahryzla a popri raňajkaćh som čakala, kým sa elfka zobudí.

Wanda
"Našel bych usebe ještě nějake volne pokoje pro cestovatele budete li si přat " prohlasil a porozhlednul se po hospodě jestli ho někdo nevola. nikdo ho nevolal.

Jaijna
"To věčina tady těhle hrdlořezu slečno. určit kdo je nejvhodnějši na danou praci je trochu jinej Rum. Jakou praci vubec hledaš" jeho hlas byl vysoky dost sedici k jeho postavě.

Ashaya
stihla jsi se v klidu najist než se Elfka probudila. jeji probuzeni bylo plne života. měla usměv na tvaři už jen když otevřela oči.
"Ahoj Ashayo jak pak se mame?"

Wanda

sledovala jsem ho pozorně a zamračila se, když se otáčel.
"Budu ráda, kdyby jste mi poskytl pokoj, zaplatím vám štědře nemusíte se bát." usmála jsem se
"Děkuji za polévku." a pustila se do ní a přitom naoko sledovala tamtoho divného muže v kápi

Jaijna

Lovím lidi. Šeptla jsem mu.

Ashaya

Jej úsmev ma trocha zaskočil. Len som sa tieź pousmiala a pokývla som jej hlavou na pozdrav, ešte s pomaly plnými ústami vody, ktorú som práve dopíjala.
"No.. ako to myslíš ?" Spýtala som sa jej s ďalším úsmevom na perách. Moc som nechápala jej otázku aaj keď som rozumela slovám. Bolo pre mňa celkom divné pýtať sa niekoho, ako sa má. Proste iná kultúra !! nemohla som za to.

Wanda
Hostinsky odešel spatky k baru a čepoval někomu dalši Korbel.
ti jsi naoko sledovala toho muže v zadu. chvily nato sis ale všimla že se mirně natočil tvím směrem jako by on sledoval tebe.

Jaijna
"Lovec odměn jo? to musiš byt dost drsna nebo totalní blazen. když se nad tim zamyslím muži zakona pravě nedavno vydaly plakat s novou nejnižši odměnou na muže Alerena. slišel jsem že to byl pri jen pouhej farmař kterej okradl straže." podal ti plakat s jeho podobiznou. "Maš zajem dostat dalši inicialy?"

Ashaya
"Hih jen mě zajimalo jestli ses zde dobře prospala protože přišti tabořiště bude pravděpodobně ještě bliže horam a tam teprve bude už zima." zodpověděla a zbalila si věci. pošlapala posledni žhave kousky s ohniště a pote se rozhledla aby určila směr.

Jaijna

Ne. Chudýho farmáře co okradl stráže aby měl na nakrmení dětí opravdu zabíjet nehodlam. Posadila sem se na stolyčku u baru.

Wanda

Najednou se otočil na mě a já se rychle podívala na polévku před sebou a snažila se jí dojíst. Jeslti jsem si připadala špatně, tak teď jsem si připadala hůř. Vlasy jsem si zastrčila za ucho nejistě a pak se narovnala. Vstala jsem z židle a přešla k baru a položila peníze na stůl.
"Půjdu se trochu projít po ostrově, vrátím se večer na nocleh, tady je záloha." nechala jsem mu pár mincí a přehodila si vak s lukem a šípy přes rameno. Naposledy jsem se podívala na toho muže v kápi. Mírně jsem se otřásla a pak vyšla z hostince a zamířila si to po cestě dál, která směřovala trochu dál od vesničky.

Jaijna
"tady nikdo nemluvil o zabijeni když ho dovedeš živeho odměnu dostaneš tak tež ale jestli hceš zkusit něco jineho. mužeš si prohlednout podrobně tamtu tabuly. ale rovnou bych zapoměl se divat na ty s největši odměnou."

Wanda
vydala jsi se ven. teď tu bylo ještě meně lidi než předtim věčina už se vratila domu. pomalu taky už začinalo zapadat slunce ostrov byl velky. mohla jsi se buď projit v lese (jungly) nebo po plaži na cestu do hor si určitě sebou neměla požadovane vybaveni.

Wanda

Dokud bylo trochu vidět tak jsem se procházela po kraji lesa. Špatný pocit z ostrova mě neopouštěl a proto jsem později zamířila přímo na pláž a procházela se tam. Zastavila jsem se kousek od místa, kde mě vyložila loďka a tam jsem si sedla do písku a pozorovala zapadající slunce. Nemohla jsem vyhnat z hlavy toho muže. Vypadal hrůzostrašně. Ale to celá tahle vesnice. Jako by měli večerku, když vyšla z hospody. Jakmile už na obzoru nebyl vidět ani jediný červený paprsek vrátil se zpět do hospůdky za hostinským.

Jaijna

Opět jsem vstala a vydala sem se k tý tabuli. Kápě halila mou tvář a tím tajila mou identitu. Zbytek pláště taktéž halil má větší prsa a jiné ženské křivky. Přez kápi nebylo ani poznat že jsem z rasy Elfů. Pomalu jsem vzhlédla na hledané. Tohodle! Křikla jsem nahlas ikdyž omylem. Naštěstí můj hlas byl zhrubený takže ani jako ženský nezněl. Pak jsem si odkašlala aby se mi uvolnil krk.

Spoiler:

Wanda
vratila jsi se do hostince už to vypadalo že je poloprazdny. krom menčiny tam seděl ještě ten chlap v kapi Hostinsky už si točil s kličkem od pokoje na prstu a seděl si za barem.

Jaijna
pulka hospody přesněji ta čast hrdlořezu se natebe vražedně podivala a pote se jen začaly smát. Hostinsky jen vyškaval za barem než mu řekneš koho sis vybrala aby ti dal vice inicialu.

Wanda

Dojdu až k hostinskému.
"Krásný západ slunce." okomentovala jsem svou procházku a rozhlédla jsem se kolem. Ten divnej chlap tam pořád byl.
"Doprovodíte mě do pokoje?" zeptala jsem se hostinského

Jaijna

Vrátim se i s papírem hledaného k hostinskýmu a podám mu ho.
Tohodle

Wanda
Hostinsky tě doprovodil až před tvuj pokoj a pote s rozloučenim ještě něco řekl
"Buďte opatrna slečno vubec sice netušim kdo ste zač ale ten muž co mi děsi zakazniky se na vás nějak zaměřil. vlastně když ste šla ven pomalu se vydal za vama a pote přišel ještě před váma měl jsem zle tušeni ale naštěsti ste došla i vy "

Jaijna
"Uh tak proto ten vysměch ale tak zkusit to mužeš při nejhoršim jen umřeš a jeho odměna zase stoupne. co vlastně oněm víme hcou jeho hlavu jak živou tak mrtvou takže jim je to jedno. pohybuje se okolo starych skladiš na vychodu města. oběvil se celkem nedavno takže ani nevime zaco ma takovou odměnu"

Wanda

"Cože?" otočila jsem se na něj překvapeně. Nic jsem necítila, nic co by nasvědčovalo přítomnost někoho jiného při mé procházce.
"Kdo je to, znáte ho? Jak dlouho tu je?" zeptala jsem se ho tišeji

Jaijna

A nějaký cukrátka by byli? Chtěla jsem něco zkusit a taky sem měla na něco chuť.

Wanda
"přibližně už se zde zdržuje myslím tyden o koho se jedna vubec netušim přijel z velke dalky." prohlasil a pote zamiřil zpatky dolu.

Jaijna
"Ehm pardon ale zde ste v hospodě ne v nějakem cukrařstvi jestli hcete cukratka tak se podivejte po tržnici"